Lípy republiky
Mezníkem našich dějin se stal 28. říjen 1918. V ten den počala nová epocha. Rozvrácena byla říše Habsburská, která byla původce Bílé hory a nezměrného utrpení našeho národa. Skutkem se stala samostatnost českého lidu, s úctou se vzpomínalo na hrdiny a mučedníky, kteří bojovali a zemřeli za osvobozenou vlast. Tato událost se projevila na budování státní symboliky Československé republiky, kterým bylo mimo jiné i zasazování stromů republiky. Nejvíce se tradice vysazování „Stromů svobody", jak se jim původně říkalo, uplatnila v roce 1919 a poté v roce 1928, při oslavách prvního desetiletí samostatnosti státu.
Liberecký kraj byl tehdy velmi ovlivněn německým prostředím. Představitelé německého hnutí, včetně členů vlády provincie Deutschböhmen, se po návratu do Československa z vídeňského exilu zapojili do celostátní politiky, většinou se silně kritickými postoji k novému státu. Tato skutečnost měla významný vliv na konání oslav vzniku Československa v kraji, které se v pohraničí, na území s poměrnou většinou německého obyvatelstva, prakticky nekonaly. To jednoznačně dokládá i mapa nalezených stromů republiky , jejichž největší koncentrace je v oblasti Pojizeří, tedy na území s českým obyvatelstvem. O deset let později, v roce 1938, období Mnichovské dohody a záboru pohraničí, již nebylo na oslavy pomyšlení.
Ani v následujících letech, v době válečného odboje, nebyly stromy republiky sázeny, neboť jakékoliv veřejné oslavy nebyly dovoleny. Národ žil tichým vzdorem a nadějemi. Teprve květen roku 1945, který přinesl konec II. světové války v Evropě, vrátil i naši vlasti svobodu a radost, ale slavnostně sázet pamětní stromy se ve vyhladovělé a zbídačené zemi ještě nehodilo. Až v roce 1968, při příležitosti 50. výročí vzniku Československé republiky, byla tradice sázení stromů opět navrácena. Tento rok bylo lip republiky vysazeno několik tisíc v rámci celého státu, včetně oblasti bývalých Sudet, většina však nepřežila období normalizace, kdy i strom se stal třídním nepřítelem politických kruhů. Český národ nakonec obstál ve zkoušce dějin a „Stromy republiky", vysazované v roce 1998 a později jsou toho nejlepším důkazem.
Unikátní dobovou fotografii poskytlo muzeum ve Vysokém nad Jizerou. Zachycuje slavnostní událost výsadby lípy dne 11. 5. 1919 v Navarrově.
Symbol – lípa republiky
Lípa se pro svou vůni, srdcovitý list a velkou košatou korunu, stín poskytující kolemjdoucím poutníkům i léčebné účinky květů stala symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé již od starověku věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka smutných myšlenek. Lípu uctívali pro svou mohutnost a dlouhověkost již staří Keltové, kteří obývali území naší republiky.
Druhým takovým stromem byl dub. Dohromady s lípou tvořily silnou významovou dvojici. Dub v ní zastával roli mužského prvku, lípa ženského. Tuto symboliku přijali za svou v pozdějších dobách i Slované, Baltové a Italici. V době národního obrození ale doznala symbolika stromů významných změn. Ve středoevropském světě byl dub stále více spojován s německým národem, zatímco lípa se slovanským národem.
Na Všeslovanském sjezdu v Praze v období mezi 2. - 12. 6. 1848 se lípa stala oficiálním stromem Slovanů (účastni byli delegáti Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a dále Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbi, Slovinci a Dalmatinci - tedy všechno porobené slovanské národy). Od té doby ji za svůj národní strom považují i Češi.
Lípa se tak stala symbolem namířeným proti velkoněmeckým snahám o porobení slovanství. Lípu měl jako národní strom navrhnout český básník Fr. Ladislav Čelakovský, jako reakci na frankfurtský sněm (parlamentní shromáždění německých zástupců zasedající od dubna 1848 ve Frankfurtu nad Mohanem), kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub.
Ratolesti lípy se následně staly součástí mnoha oficiálních symbolů České republiky (např. standarda prezidenta, státní pečeť, vojenské uniformy, bankovky). Letos tedy kromě 100 let vzniku Československa slavíme i 170 let lípy jako národního stromu.
Tuto symboliku si lidé začali nejvíce uvědomovat právě až v roce 1918, kdy slavili vznik nové republiky. Tehdy a v následujících letech se vysadila řada lip – stromů republiky.
Lípy republiky či lípy svobody byly vysazovány na počest vzniku Československa a sázeli se téměř v každé obci s českým obyvatelstvem. Vždy se jednalo o velkou slávu. Sešla se školní mládež s učiteli, spolky, obecní zastupitelstvo, hudba, místní obyvatelé v krojích i návštěvníci z obcí okolních. Na významném místě pak byla lípa, často ověšená stuhami v národních barvách, vysazena. Tento slavnostní akt byl doprovázen proslovy vážených občanů, převážně učitelů, zpívala se hymna, žáci recitovali oslavné básně, ke kořenům se ukládaly pamětní listiny. Vysazování lip se ve velkém věnovali Sokolové, záznamy jsou tedy často k nalezení v kronikách sokolských spolků, nejpřehledněji jsou pak informace o výsadbě ve školních kronikách, neboť se těchto slavností pokaždé účastnila školní mládež.
Slavnost zasazení „Lípy Svobody“ ve Vysokém nad Jizerou byla zahájena průvodem.
Publikace Lípy republiky Libereckého kraje
nenabízí absolutní výčet všech lip republiky, které byly v Libereckém kraji vysazeny, ale pouze určitou část, kterou se nám podařilo vypátrat a doložit historickými podklady. Slavnostní řečí, kterou pronesl J. Žďárský, při slavnostním aktu výsadby lípy v obci Příšovice, Vás zveme na pro prohlídku stromů republiky, stromů, které si zaslouží naši úctu, péči a ochranu.
Publikace je ke stažení na odkaze:
Lípy republiky Libereckého kraje (PDF, 14MB)
