Semilsko
Nalezené lípy v okrese Semily
- Malá Skála
- Kobyly – Podhora
- Vlastibořice
- Turnov
- Vysoké nad Jizerou
- Benešov U Semil
- Kacanovy
- Lomnice nad Popelkou
- Loukov (Háje nad Jizerou)
- Levínská Olešnice
- Křízlice (Jestřabí v Krkonoších)
- Martinice v Krkonoších
- Přepeře
- Příšovice
- Holenice
- Karlovice
- Mašov
- Všeň
- Frýdštějn
- Bezděčín
Malá Skála
Vysazení: 13. dubna 1919
Umístění: p.č. 1605/2 v k.ú. Vranové I, naproti poště, nedaleko jezu a Žluté plovárny
Popis: Jedná se o vitální strom, citlivě ošetřovaný (naposledy na jaře 2018), s pravidelnou primární korunou a obvodem kmene téměř 3 m. Lípa by si určitě zasloužila statut památného stromu a to nejen z důvodu připomenutí události naší minulosti.
Informativní cedulka na oplůtku u stromu - po přečtení několika řádků v kronice, v porovnání s údaji na informativní cedulce u lípy zjistíme, že rok výsadby se zde liší o „pouhých“ 10 let. Kronika roku 1928 již žádné záznamy o výsadbě lípy neuvádí, ale kdo ví, jak to tehdy vlastně skutečně bylo.
Výčet z kroniky TJ Sokol Malá Skála popisující sled událostí z let 1894 – 1948, popis slavnostního dne a výsadby lípy
Podhora, Sedlisko, Vorklebice, Kobyly
Vysazení: říjen 1968
Umístění: Podhora – pozemek p.č. 885, k.ú. Podhora, v blízkosti zastávky autobusu
Sedlisko – pozemek p.č. 567 v k.ú. Kobyly, blízko komunikace, u lípy lavička
Vorklebice – pozemek p. č. 896 v k.ú. Kobyly, na okraji obce, navazuje na ní třešňová alej
Kobyly – pozemek p.č. 507/2 v k.ú. Kobyly, malý zatravněný pozemek na okraji obce, částečně se ztrácí v navazujícím porostu
Popis: Vybrané lípy svobody z okolí obce Kobyly jsou vitální, bohatě kvetoucí a plodící stromy. Aby do budoucna nesplynuly s okolím a neztratily tak svoji historickou hodnotu, určitě by si zasloužily pamětní označení.
Výňatek z obecní kroniky, kde se lze dočíst, do kterých obcí byly lípy nakoupené místním národním výborem vysazeny.
Lípa v obci Kobyly, byla vysazena na „pěkně upraveném místě“, jak uvádí zápis v kronice. Dnes tomu stav pozemku zcela neodpovídá, lípa je však vitální s pravidelnou kulovitou korunou s větvemi dosahující až k zemi.
Lípa v obci Sedlisko je hodnotným dominantním stromem, který je na jaře obsypán velkým množstvím květů.
Vorklebická lípa svobody
Lipka rostoucí na okraji obce Kobyly se částečně ztrácí v okolním porostu.
Vlastibořice
Vysazení: 13. dubna 1919 a roku 1938
Umístění: pozemek p. č. 743/4 v k.ú. Vlastibořice, malý zatravněný pozemek v blízkosti restaurace U Zvonice a pozemek p. č. 743/7 v k.ú. Vlastibořice, vlevo od vchodu na hřbitov a ke kostelu sv. Kateřiny
Popis: Obec Vlastibořice se může pochlubit dvěma krásnými lípami zasazenými na oslavu vzniku Československa. Lípa rostoucí u restaurace byla v minulosti radikálně ořezána (patrně z bezpečnostních a prostorových důvodů). Na první pohled lípa nabízí pohled na pravidelnou kulovitou korunu, ta je ale z ¾ tvořena sekundárními výhony. Lípa u vstupu na hřbitov podobný ořez neprodělala, v koruně je však patrné částečné prosychání a výskyt suchých větví. Obě lípy by si v budoucnu rozhodně zasloužily odborný zásah arboristou.
Lípa Svobody z roku 1919 (nebo 1918) s pozadím zmiňované restaurace U Zvonice.
Lípa Svobody vysazena k 20. výročí vzniku Československa, tedy roku 1938, zachyceno od budovy obecního úřadu.
V Pamětech obce Vlastibořic (výňatek viz foto č. 3), které byly psány zpětně, a to v letech 1951 až 1953 je uvedeno, že lípa byla zasazena o „Stromkové slavnosti“ 13. dubna místní tělocvičnou jednotou Sokol před kostelem. V dalších letech pak záznam o výsadbě druhé lípy chybí. V knize Stromy z ráje Českého se dočteme, že lípa rostoucí blízko restaurace U Zvonice, pochází z roku 1918 a lípa, která roste vlevo od vstupu na hřbitov z roku 1938. Ač se tedy zdroje informací mírně rozcházejí, obě lípy jsou ozdobou daného místa.
Turnov
Vysazení: 11. května 1919
Umístění: p.č. 668, k.ú. Turnov, na parkově upravené zatravněné ploše před Střední uměleckou průmyslovou školou, v blízkosti křižovatky ulic Skálova a Husova
Popis: Za památný strom byla lípa vyhlášená roku 1995. Z tohoto roku je zaznamenán obvod kmene 195 cm. Dnes už se lípa může pochlubit obvodem kmene 230 cm, hustě větvenou oválnou korunou dosahující až k zemi, bohatě posetou květy.
Statut ochrany: Památný strom
Článek z místního tisku informující o události slavnostní výsadby „lípy Svobody“ (Hlasy Pojizerské - časopis věnovaný okresům Pojizerským z května 1919)
Vysoké nad Jizerou
Vysazení: 22. dubna 1919
Umístění: pozemek p. č. 139/1, k.ú. Vysoké nad Jizerou, menší zatravněná plocha v blízkosti kostela Sv. Kateřiny, u pomníku padlým z I. světové války
Popis: Lípa ve Vysokém nad Jizerou nepatří k žádným rekordmankám, co se vzrůstu týče. Koruna je udržovaná řezem tak, aby příliš nezasahovala do komunikace, obvod kmene stoleté lípy je 163 cm. Dřevina je ale vitální a společně s pomníkem tvoří hodnotné pietní místo.
Slavnost zasazení „Lípy Svobody“ byla zahájena průvodem
Dobová fotopohlednice zachycující slavnostní výsadbu lípy. K té byl roku 1926 umístěn pomník padlým z I. Světové války.
Dobová fotopohlednice zachycující sjezd rodáků roku 1934, který se vázal k 100. Památce vyhoření města. V levé části fotografie již vzrostlejší lípa svobody.
Benešov u Semil
Vysazení: květen 1919
Umístění: p.p.č. 264/2 v k.ú. Benešov u Semil, parkově upravená plocha při rozcestí nedaleko hřbitova, v blízkosti lípy je pomník padlým z roku 1922
Popis: Přesto, že se přesné datum výsadby v historických zdrojích neshoduje, lípa v Benešově stále stojí a je krásnou dominantou daného místa. Lípa je odborně ošetřena, v koruně jsou instalovány bezpečnostní vazby. Obvod kmene dosahuje 280 cm. Lípu v Benešově by bylo určitě v budoucnu vhodné zařadit do seznamu památných stromů.
Zasazení „Lípy svobody“ v Benešově u Semil zmiňují hned dva historické zdroje. Jedním z nich je Pamětní kniha tělocvičné jednoty „Sokol“, vypracovaná bratrem učitelem J. Beranem. Tento zdroj zmiňuje den výsadby 18. května roku 1919.
Výňatek z Kroniky školy Benešovské, díl II., od roku 1890, druhého historického zdroje, který popisuje slavnostní akt výsadby lípy k datu 29. května 1919.
Kacanovy
Vysazení: 1. května 1919
Umístění: na hranici pozemků p.č. 1132/2 a 194 v k.ú. Kacanovy, naproti hotelu Králíček, v blízkosti silnice vedoucí k Turnovu
Popis: Krásná solitérní lípa je jistě horkým kandidátem na vyhlášení za památný strom. Zaslouží si to nejen pro svoji historickou hodnotu, ale i z hlediska svého vzrůstu a cenné dominanty lokality. Ač by se na první pohled mohlo zdát, že lípa nemá zcela ideální podmínky pro zdravý růst a vývoj (nachází se v blízkosti zpevněné komunikace), je její stav více než dobrý. O tom svědčí i obvod kmene dosahující hodnoty téměř 3,5 m a bohatě větvená koruna bez známek prosychání či jiných defektů.
Současný pohled na lípu, vlevo pak Hotel Králíček, původně Řezníčkův hotel – pensionát
Dobová fotografie Pensionátu, před kterým je již patrná mladá lípa Svobody
Záznam z obecní kroniky obce, popisující událost výsadby dvou lip Svobody. Historický sled událostí je podrobně popsán i v knize Kacanovy ve stínu lesa a na slunných stráních
Lehce chmurný podzimní snímek zachycující lípu svobody v době, kdy se Řezníčkův penzionát již dávno netěšil své slávě
Lomnice nad Popelkou
Vysazení: 13. dubna 1919 a roku 1968
Umístění: pozemek p.č. 2241/1, k.ú. Lomnice nad Popelkou, dolní část Husova náměstí, pod kašnou a pozemek p.č. 1863, k.ú. Lomnice nad Popelkou, park u školy (Školní náměstí)
Popis: Dvě lípy, jejichž paměť sahá do let 1919 a 1968, jsou k vidění v Lomnici nad Popelkou. Lípa rostoucí na náměstí nemá rozhodně ideální podmínky pro přirozený růst a vývoj, přesto je vitální a její obvod kmene sto let po výsadě dosahuje téměř ke 2 m. Lípa z roku 1968 má naopak podmínky ideální, je součástí upraveného parku před budovou místní základní školy. Svoji „starší kolegyni“ tak určitě brzy doroste. Už dnes má lípa obvod kmene 140 cm. U lípy na náměstí kdysi stával ochranný plůtek s označením: „Jsem Lípa svobody, chodče, zamysli se!“ Ideální inspirace na dárek k jejímu letošnímu výročí, nemyslíte?
Lípa z roku 1919, zachyceno od muzea. V pozadí kostel sv. Mikuláše.
Lípa svobody vysazena na paměť 50. výročí vzniku ČSR žáky a učiteli ZDŠ v Lomnici nad Popelkou v parku před školní budovou
Výňatek z obecní kroniky popisující události roku 1968
Loukov (Háje nad Jizerou)
Vysazení: 31. října 1918
Umístění: pozemek p.č. 342/2, k.ú. Rybnice, v blízkosti kostela v. Stanislava, po obou stranách vstupu na hřbitov
Popis: Dřeviny nejsou výraznou dominantou místa, tvoří však pěknou zelenou vstupní bránu na místní hřbitov. Celkový vzrůst a obvod kmenů 160 a 185 cm lze připsat způsobu řezu stromů tzv. na hlavu, a těžko by jim tak někdo hádal 100 let.
Výňatek z kopie obecní kroniky popisující sled událostí po převratu roku 1918. O výsadbě lip je také zmíněno na informační ceduli, která je umístěna v Loukově u kostela sv. Stanislava.
Levínská Olešnice
Vysazení: 13. dubna 1919 a 28. října 1968
Umístění: pozemek p.č. 1385/3, k.ú. Levínská Olešnice, na rozcestí v blízkosti fary a pozemek p.č. 457/3, k.ú. Levínská Olešnice, před prodejnou smíšeného zboží
Popis: Levínská Olešnice se může pochlubit hned dvěma krásnými lípami. Ta starší, „stoletá“, roste na úzkém zatravněném pozemku mezi komunikacemi. Obvod kmene měří v 1,3 m nad zemí 360 cm. Dřevina s ohledem na nestabilní větvení vyžaduje odborné ošetření s instalací bezpečnostních vazeb. Lípa z roku 1968 nedosahuje výrazných rozměrů, je udržována řezem. Obě lípy by si zasloužily informační cedulku, aby do budoucna nezanikl jejich význam.
Stoletá lípa svobody rostoucí na rozcestí, v pozadí místní fara.
Celkový pohled na lípu zasazenou roku 1968.
Křížlice - Jestřabí v Krkonoších
Vysazení: 13. dubna 1919 a 2. září 1928
Umístění: pozemek p.č. 422/2, k.ú. Křížlice, u pomníku padlých a pozemek p.č. 415, k.ú. Křížlice, v těsné blízkosti místní komunikace, naproti bývalé hasičské zbrojnici
Popis: Hned tři lípy republiky můžeme najít v obci Křížlice. Jedná se o zdravé a vitální stromy, přestože jejich stanoviště nejsou zcela ideální. Lípy z roku 1928 rostou na malém trojúhelníkovém pozemku při křižovatce cest. Společně s nimi tu stojí pomník padlým, informační cedule o obci, telefonní budka a sloup pro vedení inženýrských sítí. I přes to jsou lípy hlavní dominantou tohoto pietního místa. Lípa z roku 1919 roste v těsné blízkosti místní komunikace. Kmen je mírně vykloněný z přirozené osy růstu, avšak koruna tento náklon vyrovnává. O lípy je v obci pečováno, dřeviny byly ošetřeny odborným řezem.
Celkový pohled na lípy z roku 1928 rostoucí u pomníku padlým
Lípa z roku 1919
Dobová fotografie slavnostního sázení lípy svobody před křížlickou hasičskou zbrojnicí z 13. dubna 1919. Výsadby se účastnili místní v krojích, žactvo, členové sokola, kapela a široké obecenstvo. O slavnosti se více neví, kronika je z tohoto období nezvěstná, zůstala pouze v paměti rodiny Kuželů, kteří slavnostní akt výsadby lípy zdokumentovali. V jejich rodině se do dnes připomíná datum události a opatrovala se tato fotografie.
Plakát vydaný k příležitosti slavnosti odhalení pomníku. Atmosféru pietního místa dotvořily dvě lípy, které byly vysazeny v těsné blízkosti pomníku. Záznamy v kronice o výsadbě lip chybí, událost je krátce popsána v knize Lenky Houbičkové, Hrobům v dáli.
Martinice v Krkonoších
Vysazení: 28. října 1921 a 28. října 1998
Umístění: pozemek p.č. 487/2, k.ú. Martinice v Krkonoších, u křižovatky hlavní silnice Studenec – Jilemnice a odbočky do Martinic, u pomníku K. H. Borovského a pozemek p. č. 393/2 v k. ú. Martinice v Krkonoších, u pomníku padlých na místním hřbitově
Popis: Lípa z roku 1921 roste na malém parkově upraveném místě blízko hlavní silnice, a nejen proto je pravidelně ošetřovaná řezem. Lípy rostoucí na hřbitově jsou v současné době ve fázi dynamického růstu, zdravé, vitální. O lípy je v Martinicích dobře postaráno a společně s pomníky vytvářejí hodnotná pamětní místa.
Pohled na lípu vysazenou roku 1921. V popředí patrný pomník K. H. Borovského.
Výňatek z kroniky (II. díl kroniky Klicpery) o slavnosti odhalení pomníku padlým doprovázené výsadbou lípy svobody
Popis vzpomínkové akce z roku 1998 v pamětní knize obce. Přílohou knihy je i pozvánka na tuto událost.
1 – výčet z kroniky (II. díl kroniky Klicpery) o slavnosti odhalení pomníku padlým doprovázené výsadbou lípy svobody.
2, 3 – Popis vzpomínkové akce z roku 1998 v pamětní knize obce. Přílohou knihy je i pozvánka na tuto událost.
4 – Pohled na lípu vysazenou roku 1921. V popředí patrný pomník K. H. Borovského.
5 – Lípy na místním hřbitově, uprostřed pomník padlým, který původně stál na křižovatce u lípy svobody z roku 1921.
Přepeře
Vysazení: 27. dubna 1919
Umístění: pozemek p.č. 291/2, k.ú. Přepeře u Turnova, v blízkosti základní školy, naproti pomníku padlým
Popis: Na návsi v Přepeřích se nachází více stromů, z hlediska vzrůstu i hodnotnějších (dvě lípy u kostela jsou vyhlášené za památné). Lípa Svobody je ale vitální dřevinou s primární korunou, s patrným v minulosti provedeným odborným řezem, s obvodem kmene dosahující téměř 2 m. Dřevinu nelze zaměnit, je označena pískovcovou pamětní deskou s nápisem „LÍPA SVOBODY r. 1919“.
O výsadbě památné lípy se zmiňuje kniha Václava Kulicha: „Na památku našeho osvobození uspořádána dne 27. Dubna 1919 slavnost, při níž zasazena na prostranství před jižním průčelím školy lípa Svobody. Aby pak trvale uctěna byla památka našeho osvobození a památka nešťastných obětíválky, postaven na návsi před školou ve středu kaštanového sadu důstojný pomník s nápisem ´Svobodě – padlým´. Mohutný lev v mužné síle s hlavou hrdě vztyčenou deptá v prach hada s korunkou na hlavě.“
Pamětní pískovcová deska umístěná u paty lípy
Pomník padlým umístěný na návsi v obci Přepeře
Příšovice
Vysazení: 1. května 1919
Umístění: pozemek p. č. 104/1 v k.ú. Příšovice, menší zatravněná plocha, v blízkosti přes silnici kaple sv. Václava
Popis: Lípa v Příšovicích zaujímá čestné místo v blízkosti kaple sv. Václava a obecního úřadu. Je hodnotnou solitérou, s pravidelně větvenou korunou, která bohatě kvete a plodí. Kolemjdoucí pak může usednout do jejího příjemného stínu na lavičku. Lípu sice nelze přehlédnout, ale určitě by si zasloužila pamětní označení.
Díky dochovanému novinovému článku (Rodný kraj XII, 1919, č. 20, 16. 5., s. 7) se nám dochovala slavnostní řeč, kterou pronesl J. Žďárský, při aktu výsadby lípy v obci Příšovice:
„Lipko svobody, lipko naše, máš býti strážcem našich činů, pokroku naší obce, stojíš na místě vhodném před naší školou. Připomínej každému, že škola jest a bude základním kamenem všestranného pokroku národa. Šelestem listí svého taž se každého, koná-li svou povinnost oproti sobě, obci, národu a chce-li tuto povinnost konati. A až jednou rozvije libovonný květ tvůj, rovnou měrou budeš dávati lásku svou – vůni květu svého – najevo celému okolí. Požádej každého, aby z tebe vzal si příklad, že ve vzájemné lásce spočívá pravé kouzlo síly – zdar dobrých činů. Když tě bude uposlechnuto, budeš se pyšniti, že naše obec je vlasteneckou, vzornou obcí, že stane se článkem přesvědčující nás, že spořádané obce jsou základem silného národa!“
Celkový pohled na lípu, v pozadí kaple sv. Václava
Kopie obecní kroniky se stručným záznamem o výsadbě „Lípy svobody“
Holenice
Vysazení: 29. května 1919
Umístění: pozemek p.č. 14/4, k.ú. Holenice, u silnice naproti obecnímu úřadu
Popis: Lípa v obci Holenice je nepřehlédnutelná díky svému umístění, členitostí koruny i obvodem kmene, který dorostl do hodnoty 230 cm. Členitost koruny vytváří mohutné kosterní větve primární koruny, která na přelomu jara a léta nabízí množství vonných květů. Celkově se jedná o vitální dřevinu, nevyžadující v současné době odborné ošetření. Její historickou hodnotu by však určitě bylo vhodné připomenout pamětním označením.
Výňatek z obecní kroniky krátce popisující slavnostní událost výsadby lípy svobody.
Karlovice
Vysazení: 27. října 1968
Umístění: pozemek p. č. 307/1, k.ú. Karlovice, travnatá plocha v blízkosti obecního úřadu
Popis: Lípa v obci Karlovice vysazena k 50. výročí vzniku Československa je vitální dřevinou s hustě větvenou oválnou korunou sahající téměř až k zemi. Oproti jiným lípám vysazených v tomto roce, nedosahuje ta karlovická nijakých závratných rozměrů. Současný obvod kmene lípy je 138 cm a výška stromu 10 m. S ohledem na dostatek prostoru, které jí její stanoviště nabízí, bude do budoucna jistě vzrostlým hodnotným stromem směle konkurující nejen ostatním lipám republiky, ale i krásným památným stromům rostoucím v blízkosti (u ohradní zdi hřbitova a kostela sv. Jiří).
Dobová fotografie zachycující výsadbu lípy v roce 1968. Událost je zaznamenána také v kronice obce Karlovice, která zachycuje dění z let 1945 – 1980. Ke slavnostní výsadbě lípy bylo napsáno následující: „V naší se konala oslava v neděli 27. října v národní škole a byla hodně navštívena. Zprávou o vývoji ČSSR během 50 let zahájil, předseda národního výboru Sedláček, slavnost. Pak následovalo kulturní pásmo školních dětí a mládeže, při kterém kronikář obce Janků přečetl úryvky z kroniky vztahující se na dobu před 50ti lety, potom byl promítnut film připomínající začátek republiky. Ze slavnosti byla dovezena plakety, udělena za zásluhy v boji za naši samostatnost ruskému legionáři Josefu Štěpánkovi ze Svatoňovic č.p. 32. Po ukončení slavnosti v národní škole se účastníci odebrali na dětské hřiště u školy, kde byla zasazena lípa svobody. Při jejím zasazování, které prováděl občan František Havdra ze Svatoňovic (č.p. 33), měl též k účastníkům velmi hezký procítěný projev.“
Mašov
Vysazení: 4. května 1919
Umístění: pozemek p.č. 5/6, k.ú. Mašov u Turnova, severozápadní část návsi
Popis: Upravenou náves v Mašově zdobí krásná solitérní lípa s obvodem kmene necelých 200 cm. Dřevina má pravidelnou, téměř kulovitou korunou, která je na začátku léta obsypána množstvím vonných květů. Lípa byla v minulosti odborně ošetřena a i nadále na svém stanovišti prosperuje.
Výčet z obecní kroniky. Záznam je velmi stručný, bez detailního popisu události. O výsadbě lip se však můžeme dočíst v knize Václava Kulicha Paměti okresu turnovského za světové války a z doby státního převratu, II. díl, kde je k události uvedeno následující: „Na paměť těžké doby válečné a radostného ohlasu z osvobození národa zasadila dne 4. května 1919 tělocvičná jednota Sokol v Mašově za účasti místních i okolních spolků a korporací tři lípy Svobody a to v Mašově, v Pelešanech a Kadeřavci. Slavnostními řečníky byli: v Mašově řídící učitel Ligaun, na Kadeřavci a v Pelešanech učitel Přibyl.“
Všeň
Vysazení: duben 1919
Umístění: pozemek p. č. 72/1 v k.ú. Všeň, menší zatravněná plocha při křižovatce silnic na Olešnici a Žďár
Popis: I v obci Všeň dnes najdeme 100 let starou lípu. Tehdy pro ni nebylo lehké najít vhodné místo, jak je uvedeno v zápisu místní kroniky, neboť nebylo vhodného veřejného prostranství. Umístěna nakonec byla na části veřejného pozemku, dnes lze místo přesněji popsat jako křižovatku silnic, naproti památkově chráněné usedlosti č.p. 14. I přes ne příliš vhodné podmínky k růstu se jedná o vitální dřevinu s primární korunou a obvodem kmene 223 cm, která by si jistě zasloužila pamětní označení.
Celkový pohled na lípu od zmíněné památkově chráněné usedlosti č.p. 14.
Popis události z prvních let po převratu lze najít v Pamětní knize obce Všeň, svazek II.
Frýdštějn
Vysazení: 13. dubna 1919
Umístění: pozemek p.č. 699/3, k.ú. Frýdštějn, v blízkosti místního koupaliště
Popis: V současné době na místě najdeme už jen sedm, z původně vysazených 12 kusů lip svobody, které podle záznamu v kronice byly na místě původně vysazeny. Dochované lípy jsou řezávány tzv. na hlavu a svými zapojenými korunami tvoří v době vegetace neprůhlednou bariéru a příjemný stín návštěvníkům občerstvení na místním koupališti. Stávající stanoviště sice není příliš ideální ani způsob řezu v minulosti lipám nijak neprospěl, přesto stromy vytrvaly na svém místě už téměř celých 100 let.
Lípy svobody zachycené z parkoviště u místního koupaliště. Přímo u stánku v areálu koupaliště pak najdeme zbylé tři lípy
Popis slavnostní události uvedený v pamětní knize - Letopisy obce Frýdštějna
Bezděčín
Vysazení: 13. dubna 1919
Umístění: pozemek p.č. 53, k.ú. Frýdštějn, trojúhelníkový zatravněný pozemek na křižovatce, před bývalým hostincem
Popis: Lípa v Bezděčíně se nenachází na příliš atraktivním místě, prostor je navíc omezený vedením inženýrských sítí a zpevněnými plochami komunikace. Přesto lípa dorostla do výška 20 m s obvodem kmene 211 cm. Jako dárek ke svým kulatým narozeninám by si určitě zasloužila pamětní cedulku s připomenutím slavnostního dne výsadby.
Slavnostní událost výsadby lípy je popsána v Pamětní knize české školy v Bezděčíně z let 1913 - 1938. O výsadbě lípy je krátce zmíněno i v knize Paměti okresu turnovského za světové války a z doby státního převratu, II. díl, kde je uvedeno: „…Na paměť našeho osvobození byla zasazena školními dětmi v Bezděčíně na rozcestí lípa Svobody. Při slavnosti nový starosta pronesl pěknou řeč…“